Směr venkov

směr venkov
opouštím město
plně mě naložilo, tíha mě křiví
je mi ňák těžko

lásku mou by tak rádo sálo
sosáček si přilepilo
bez ptaní ho naplnilo

žel

pro nekonečné dutiny citu
vašich opuštěných srdcí
pro zoufalé vyprázdnění stříkačky
do ztracených duchů nocí

pro osamělé žhnoucí touhy
ztracené v pisoáru hajzlu
pro teskně věčně prázdnou
nedarované květiny vázu

och,
je jí málo

pro svědící pálící usazeniny chlastu
v dusící se duši vašich vyprávění
pro vlezlou něhu bez adresáta
ztracenou v řevu sportovního zápolení

je jí málo

pro odpovědi na plačící otázky rozchodů
pro ukonejšení prázdnoty po rozvodu
pro vaší černou díru lásky
pro váš chtíč štěstí

té mé je málo

dost bylo moudrosti věd
konečně vypněte svět
hledejte v sobě
tam je jí hodně