Les pleurs de bonheur

Slzy štěstí

Hlaďíš mě po tváři,
myslíš, že jsem naivní?
V mém nitru se toulaj lháři,
kteří Ti šeptají citáty slavný.

Koukáme na zasněženou Prahu,
pociťme ten vnitřní klid;
a slzy štěstí zanechaj potřebnou vláhu,
a to je vše, co potřebuješ mít.

Strčíme ruce do kapes,
projdem tak celej svět,
jen jedno mi pověz;
Kolik potřebuješ vět,
abys mi řek:
Mám Tě rád...?

Les pleurs de bonheur

Tu caresses me a la face,
tu penses a ce que je suis le naif?
Dans mon sein se debusque les menteurs,
qui susurre te les citations grand.

Nous regardons dans la Prague neigé,
eprouvez le calme interne;
et les pleurs de bonheur vont laisser l´humidité nécessaire,
et c´est tout, que tu demandes de avoir.

Nous empochons les mains a l´escarcelle
nous allons parcourir tout de monde
mais, tout sec tu racontes me;
combien des phrases tu as besoin
pour dit me :
Je t´aime...?