Vzpomínky

Každý z nás má takovou
knížku živou, obrázkovou.
Okamžiků v ní spousty,
krásné jsou většinou.

Moje roky prožité
seřazeny tady jsou.
Jak pamětí i prošly
všechny hezky za sebou.

První stránka foto ukrývá,
malý človíček, tvářička bledá.
Co kolem se děje netuší
teplo máminy náruče hledá.

Na dalších život můj
bez starostí běží.
Dětství se tomu prý říká,
na tyhle časy dávno sněží.

Spousta z těchto obrázků
moc pro mne znamená.
Dávno je už pryč
první pusa škemraná.

První láska přilétá,
rozchodu se bojí.
Vzpomínky stále živé jsou
čas prý vše zahojí.

Tmavá místa mezi listy
neštěstí a zlo značí.
Mluvit o nich nebudem
zapomenout na ně stačí.

Knihu svoji tuto ukládášm
do srdce tajné schránky.
Zcela popsaná není,
ještě má i prázdné stránky...