Anotace: pro tu, jež skrývá ve svém jménu kvítí...
Chtěl jsem ti donést květinu
Skláněje své k ní však dlaně
Mi v šumivém vlnění ospalé stráně
Přelétl přes tvář stín karmínu
(já nevěděl zda růži či jiřinu)
Květinu chtěl jsem ti donésti
Ze zrosených klasů a vřesu
Však jediné co ti teď nesu
Je drobounký čtyřlístek pro štěstí
(a vůni co mihla se náměstím)
Tři slova co ve dvou se ztratí
Kdo ví ten tři na dvě zkrátí
´By prodloužil mžik, kdy se oči
přivřou a černá noc zpihovatí