Anotace: Jak už to tak bývá... přijde večer života a jednoho z těch dvou odvolá do noci. A tak jsem Honzovi z vinného sklípku napsala tuto báseň...
pod jiskrou stromečku
naději, lásku
štěstí snad stopečku
myšlenky které máš
ať se silou pegasů
do veršů poskládáš
múzy sny krásné
k tobě se přitulí
pro tvoje básně
Děkuji za to, že jsem Tě směl číst a přeji spoustu nápadů a inspirace v novém roce. Buli :-)
24.12.2006 08:17:00 | Buližník
tt ness=Tvůj názor mě vážně překvapil i pobavil, i za něj z úctou děkuji... :-) Já to v sobě mám (paradoxně) podobně jako Ty - když chlap píše básně, vaří nebo od srdce miluje, vždy mi to připadá dokonalejší a úplnější, než (obecně) od nás žen... ale to je asi na dýl... :-D
DĚKUJI!!! :-D
15.09.2006 23:16:00 | Levandule
Doteď jsem si myslel (ani nevím proč), že opravdové vyznání lásky básní zvládá lépe chlap. Omlouvám se Ti za můj špatný úsudek.
15.09.2006 21:37:00 | tt ness
Je to hodně osobní a hodně konkrétní. A bohužel si myslím, že Honza si to tady nepřečte. Škoda
15.09.2006 00:43:00 | G.P.