RESUME

Bylo to krásné, bylo to milé
Proč já bych cítil se teď provinile

Bylo to krásné, bylo to svěží
Jedna věc ubíhá a druhá leží

Jedenkrát stokrát Tvé jméno padlo
Poprvé vykvetlo podruhé zvadlo

Proč já se nechal opíjet vínem
Když tys ho ředila smrtelným blínem

Teď tady ležíš, raněné zvíře
Co z Tebe zbylo je až k nevíře

Takhle když kousne klikatá zmije
Tak potom srdce jen tupě bije

Chtěl sis hrát s ohněm, chtěl si nás spasit
Nebylo moudré benzínem hasit

Otisky prstů v té vraždě fádní
Viníci oba, soudce však žádný

I já jsem vinen, dělal jsem chyby
Častokrát říkal jsem zlé slůvko kdyby

Byl bych ti strhnul vše modré z nebe
Zatím však ztrhal jsem akorát sebe

Šlapal jsem vodu, Ty ses mi smála
Že prý jsem vodnář jediný z mála

Nemocné srdce umírá krutě
Na jeho pohřeb srdečně zvu Tě

Doba je jiná Ty malý blázne
Láska nám došla a řeč nám vázne

Každý svou cestou zadními vrátky
Dva kroky dopředu a čtyři zpátky