Poslední
Poslední
v propast směle padá,
nemajíc křídla ptačí,
jen rudá- halí Tvá záda
a srdce tiše bije na poplach-
Křik!!!
dnes nikdo neslyší krve pláč,
jen větve vrby tiše chrání před slepotou lidí,
má náruč Tě něžně chlácholí,
a svůj smutek v zelených záclonách
naposled proléváš...
Spíš-
už nevnímáš pohlazení mých slz,
a Tvůj smích už dohrál píseň labutí
-vzpomínka leží mi na řasách
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Děkuji za komentář a za návštěvu. A teď už utři tu slzu, anebo pusť ještě jednu ať se k první přidá a spolu skočí dolů.
28.09.2006 21:12:00 | černočerný
Děkuji za připomenutí slova chlácholí, už jsem ho dlouho neslyšel a s tou vzpomínkou na řasách jsi mě taky dostala, i když lepší je vzpomínka na ústech.
Odpověď na Moniku: Ano, melodie existuje. Je to jedna z mála písniček, u které mě napadla přímo při psaní. Jen jsem si ji udělal tak těžkou, že jsem pak nedokázal doplnit akordy. Avšak písnička je z března 2004 a od té doby jsem se ji zahrát nepokusil, ale snad jsem mezitím zase trošku kytarově vyzrál, tak bych to mohl nyní zvládnout.
24.09.2006 22:23:00 | Mr.George
Myslím, že poslední řádek je...jak to říct? Pro mě neuvěřitelně krásnej.
18.09.2006 21:16:00 | Marylin