Klíč

Až zas někdy půjdeš kolem mých vrat,
pak věz, že bez klepání smíš jít dál.
A najdeš můj úsměv.

Ty dveře jsou mé nitro,
na nich zámek – mé srdce.
Ty máš od něj klíč.

Cinká na kroužku, zvonivý smích,
ťuká do těl a duší těch,
kteří jej obklopují.

Jen jeden z nich je správný.

Tak vezmi ten klíč a otoč jím,
na dvorku čeká tě mé objetí
a ve světnici pokoj, mír a klid.

Tak vejdi, ať už jsi kdokoli.