infanterium

...jaká to čest pro kousek slávy
nechat se vláčet tu ohněm, tu blátem
a bác! do trávy...
jaké to smutné divadlo
co vlastní rozum a myšlenku ničí,
jeden, jak z marcipánu, až rudne jak křičí
a před ním stádo tupců jak on chce cvičí....

* * *

Žádná válka světa nic nevyřeší,
přesto svět jedno je nekonečné bojiště
a plodí mrzáky, vdovy a sirotky.
Válka zabíjí, vše kolem ničí
a s ní, ruku v ruce, bída křičí.
Trhá rodiny, a kroutí osudy
nevnímá lásku a plaší holuby...
Proč všechno to utrpení, se leckdo diví.
Ne mír, ale války spoustu vyvrhelů živí!
Továrny na zbraně, vagony proviantu,
vražedným tempem zisky kvetou,
válka je veliké odbytiště,
žoldáci, hlupáci, novináři, dobrodruzi,
ti všichni směřují na bojiště,
smrt v přímém přenosu, scény až ruce zebou,
mocipáni sledují z monitorů krvavá tratoliště.
Z vrahů jsou zachránci a v pozadí,
hlavouni porcují dobytá území.
Nenávist a chamtivost svět nám ničí,
lidstvo má sklerózu a nikdy se nepoučí.
Nutnost válek je veliký podvod.

Já snílek proto velím - vojska všech zemí...
POZOR!
VYROVNAT!
a VĚČNÝ ROZCHOD!