Kocourek Cipísek

Kocourek sedí paničce na rameni
přede, a tuze hlasitě spokojeně vrní.
Ta paní je moje máma,
ta má kočky velmi ráda.
Nedá na ně dopustit,
nenechá si na ně psa připustit.
Její kočičí miláček nejmenší,
si rád v pelíšku lenoší.
Volá na něj Cipísku,
malé děti, co si hrají na písku,
se vždy ohlížejí po hlase,
a hladí si kocourka, který vrní blaze.
Cipísek je zrzavý lovec,
pomazlí se s ním na ulici každý chodec.
Naši sousedé už ho znají,
a před mou mámou ho krmí potají.
Cipísek je naše zlatíčko,
když je venku, usmívá se na něj sluníčko.