Mám

Mám bohatství, co každý nezná,
a prožívám ho právě teď.
Penězi vyčíslit se nedá,
zastaví točící se svět.
Čas ztratil svoji mocnou sílu
a vytratil se bůhví kam
a duše ocitá se v míru,
zdá se, že stoupá k výšinám.
V tom bohatství je kouzlo věků,
pocity přímo sváteční,
moudrost a láska kraluje tu,
stoupám dál krokem tanečním.
Těm lidem spícím kolem sebe
chci naznačit jen první krok,
než Vesmír otevře jim nebe,
utiší žízeň malý lok
štěstí, co v každém živém dřímá,
a z očí spadne záclona:
tady je chrpa, kopretina
a dlaň, co v sobě teplo má!