Proč nemít hezké chvíle i v obyčejné dny?

Dáš mi pod talíř minci,
že prý tak se to o Vánocích má.
Jenže co je jedna pětikačka,
když peněženka děravá...

Z kapříka mi šupinku daruješ.
To pro štěstí a snad z lásky,
že mě miluješ.
Ale co se zasmrazenou rybinou,
když za pár let mi můžeš utéct za jinou.

Budeš mě líbat pod jmelím
aby se naše láska dožila dlouhého věku.
Ale ani věnec neudrží tvojí ruku,
když budeš jí chtít podat jiné.

A pak mi u stromečku dáš dárek
jen proto, že jsou ty zatracený Vánoce.
Nikdy nedostanu dárek jen proto,
že jsi vděčný za chvíle, co jsme spolu.
To jen že jsou Vánoce,
děláme všechny tyhle blbosti u jednoho stolu.