Knížka
Knížka
rozhazuje nožičky,
kouká na něj jeden klouček,
tak jako ty maličký.
Kouká na něj, kroutí hlavou,
co ten brouček vyvádí,
skáče, leze nízkou trávou,
na kameni dovádí.
Pak se brouček s broučkem sejdou,
stoupají si do řady,
do linky se pěkně vejdou
všichni podle nálady.
Z broučků mžikem jsou písmena
a slůvka na sto stránek,
záhada je odhalena
-
je tu knížka pohádek...
Komentáře (9)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
No, dokonalá není...to teda zase Levandulka jasně nevidí :-))) ale roztomilá je :-)
24.09.2006 10:09:00 | no
Jeden brouček pro druhého
tvoří mnohdy oporu,
některý je hodně malý,
jiný hledí nahoru...
Vedle sebe jim to sekne,
ladí k sobě víc než dost,
tlustý, tenký, bříško pěkné,
tenhle taky nevyrost...
Vedle sebeš jim to sluší
a když se dají do zpěvu,
potěší tvou křehkou duši...
poslouchej... tu nádheru...
:o)
24.09.2006 09:45:00 | Cecilka
Tyto básničky zbožňuji.Taky jsem hodně pro své děti a nyní i vnoučky napsala.
Tvoje se mi líbí víc.Asi se vracím jak se říká do dětských let.
24.09.2006 08:09:00 | s.e.n
Tuhle si moc nepamatuji... avšak jako všechny Tvé pro děti - je prostě protekční - dokonalá - za sto! :-)
24.09.2006 01:36:00 | Levandule