Stihomam

Čekám na svůj soud,
do černé tmy chtějí mě uvrhnout.
Do vězení slov a duší,
co udělám, oni tuší.

Číhají na mě, strážci osudu,
možná tu budu, možná tu nebudu.
Snad ztratím se v listí stromu,
snad v tajemství starého domu.

Uteču do útrob světa,
schovám se tam do půlky léta.
Potom vystřelím se kanonem do vesmíru,
ze střechy světa, z Pamíru...