Básníče...

Tys‘ promrhal svůj pláč
Jsa žlučí rýmů syt‘
Pohroužen v teskný kolorit
Svých vábných slůvek jasů
Z nichž hrůzně dokonalou krásu
Smí zrak z listu chtivě pít
Teď rci však, mlč už radš‘

Tys‘ pižmo sirné dštil
Cherubům ve bělostnou líc
Unylým scherzem voskovic
Přízraky žen, nuzáky z předměstí
Snaže se z kalu na piedestal vynésti
Šíráním mihl ses, lůzu oněmíc‘
Na víc již nezbývalo sil…