Laň u potoku

Zlehka polož svou dlaň,
nepatrně dýchej ať nevyplašíš laň,
která u potoku své hrdlo smáčí,
aby tvůj úsměv neskomíral v pláči.

Mohla bys vyrušit to plaché zvíře,
když uteče nepomůže ti modlitba k žádné víře,
vzpomeň si pak co jsi mohla mít,
a nezapomeň co jsi si přála chtít.

Po milovaní a krásném okamžiku,
díváš se na plaché osamocené zvíře,
vím, že skutečně nemodlíš se k žádné víře,
jsi tak krásná v měsíčním svitu.

Ať líbilo se ti to či ne,
máš mě ráda a to je hlavní,
víš že přec meme tekele,
vím že přes lásku nechceme být slavní.

Nevím co ti ještě povídat mám,
se zvířetem na palouku,
kde pije z jasného potoku,
důležité, že stále tě chci a že tě stále mám.