Radost

Byl krásný teplý den,
vůněmi vzduch nasycen...
Najednou jsem jí uviděla:
jemnou zář měla kolem těla,
z vláken štěstí utkaný šat,
v úžasu zůstala jsem stát.
Jak kolem zlehka procházela,
na okamžik se zastavila,
její pohled mě v srdci hřál,
božský úsměv se hmotným stal
a v jeho něžném objetí
bylo mi jako dítěti...
Když odešla, tak ještě chvíli
vnímala jsem, jak pocit sílí,
dodnes mám v sobě, co chtěl dát,
je darem Radost potkávat.