Já jako rytiř

Pouště a Nekonečné pláně,
obyvají dvě velké saně
Poklad je ukryt v horách
skřeti chodí v tajních norách.
CHodby jsou temné,
některé vedou i do středu Zěme.
Tmu zničí zářicí světlo,
na zemi plno mechu kvetlo.
Boty mám zmáčené,
můj výras v ksichte nevipada natšeně,
A tak jdu s pochodní dál,
hele kde se tu ten skřet vzal?
Letí sekera
skřetova slova: To se nedělá!
Sekeru beru zpět
za zlatem utikám hned.
Už jsem tu,
radosti jen řvu.
Ze stropu kamení padá,
hle tu je ta zrada.
Na hlavu padá kamení,
Mojí dojebanou náladu už nic nezmění.