V stopách Tvých
V stopách Tvých
nepotkají se naše kroky více.
Léto zaklaplo své okenice,
podzim do vlasů mi náhle dých´.
(Po létu zůstaly jen slunečnice.)
Čas nevšímavě spěchá dál,
svět změnil se a zůstal jiný;
usychají v stráních ostružiny,
Tvé stopy v prachu vítr svál...
(Však v duši zbyly vryty do hlubiny...)
Komentáře (11)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Tak zase po nějaké době jsem si přečetla tuto tvoji básničku. Byla to jedna z prvních, co jsem tu četla. A vryla se mi do paměti. Jsem ráda, že tu stále ještě je. I mi připomíná to období, kdy jsem ji četla. Je moc moc hezká. Plná citlivého obsahu, krásných obratů.
07.08.2007 22:34:00 | Terakota
:-O.... skoro pláču...Připomíná mi to moje vzpomínky a přece jsou tak jiné. Je to nádherné...nádherné citové vzpomínání.
23.12.2006 13:03:00 | Bajík
díky za kometář:) opravdu moc potěšil. Hrabě je taky jeden z mých nejoblíbenějších autorů, inspirace...možná proto je to tak podobné:)
30.11.2006 16:27:00 | Rozárenka
Přečetla jsem si i další tvoje díla (zatím ne všechna). Jsi velmi dobrá básnířka. K této básni se vracím nejraději. Dnes jsem se na ni snažila vzpomenout, když jsem jezdila po lese. Po podzimním lese, byly tam ty ostružiny...
08.10.2006 19:16:00 | Terakota
celkem ses trefila s tou maskou drsné holky, někdy mám potřebu se schovat...za různé masky
tvoje báseň skvělá
01.10.2006 00:06:00 | Trdlo
Moc hezky jsi to celé poskládala. Je to opravdu perlička, mezi těmi všemi fazůlkami tady:))je krásná:))
30.09.2006 23:51:00 | Sunny
Tvoje báseň mě oslovila. Obsahem i po formou. Zajímavě rýmováno. Je smutná. Snad aspoň něco zůstalo. V duši.
30.09.2006 22:55:00 | Terakota