Potomstvo
Potomstvo
dvacet let od povinné docházky
Matné vzpomínky ze sokola
a v obličeji první vrásky
Kde stála tehdy škola
nevinné v ní dětské lásky
Dnes v přízemí prodávají kola
a v patře češou vlásky
Parukatá paní učitelka
chlubí se titulem profesorky
Neb jmenování prezidenta, získala
tak, už vyhodila nasbírané známky
Teď stárnem s dětima
podepisujeme poznámky
Vysvědčení hltáme očima
děsíme se ředitele pozvánky
V budoucnu jen hlídat vnoučata
tišit rozmazlené hlásky
chápat jak žijí máma, táta
a s dědou chodit na procházky
Komentáře (12)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Tak to mě moc mrzí...Tyhle pocity znám, ty snad zná každý. Jedno je jisté - časem přejdou. Doufám, že čas se nebude flákat a udělá to pro tebe co nejrychleji. Ještě s ním promluvím.
To je k vzteku, viď. Vlastně, k vzteku... Já měl podobný pocity docela nedávno a ani jsem se nevztekal, protože se mi ani to nechtělo. Ach, jo, holčičko, zuřivě ti držím palce, ať tyhle pocity zmizí. Pusinka
09.10.2006 10:46:00 | smudlinek
Odpověděl jsem básní, Marcellko. Fotbal je skoro každý den, což je...skvostné. Dnes samozřejmě derby, olala.
02.10.2006 10:10:00 | smudlinek
Jen vyjímečně? No dobře- Bylo to tak ošklivý až to bylo hezký-.
Jen se přiznej mě je z toho taky blbě když si na to vzpomenu. :))
02.10.2006 10:06:00 | Mácha
Já nespím, ale občas musím taky pracovat a učit se víš. Peníze opravdu zadarmo neberu. :))
02.10.2006 09:56:00 | Mácha
Ahoj.. Jako živý, jako živý. Paráda.
Dotaz: to fuj u mě bylo, jako pěkný fuj, nebo škaredý fuj? :)
02.10.2006 09:55:00 | Mácha
na mne ten pravidelný verš pokulhává, ale ten obraz je jako živý, chjo.
02.10.2006 09:17:00 | Petr Miroslav
Ahoj Marcel, to je skoro jak o mně ... zrovna včera sme se učily básničku, ořezávaly pastelky v penále ... :)
PS: ... ale je to moc fajn :)
02.10.2006 08:37:00 | Alci