Tichá víla
Tichá víla
v sedmibolestných
úlomcích zrcadel
a světle stolní lampy.
Je tichá.
Jak mávnutí motýlích křídel,
když usedá na můj stůl.
A bere do ruky tužku...
ne, to moje ruka píše,
když do uší
mi zadýchne její hlas.
A vzpomínku za vzpomínkou
skládám do řádků.
Papír ožívá
mým smíchem,
mou bolestí,
mou láskou,
mou zlobou,
mou lítostí...
A ve střípcích těch zrcadel,
v odlesku vzpomínek
znovu ožívá
-
má nostalgie
Komentáře (14)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
to je krása...už se usmívám, kouzlím a směju se, vypsala (nebo vyspala) jsem se z toho, jako vždycky...:)
03.10.2006 21:44:00 | Trdlo
moc vymakaný tak ti nevím zda v tom je srdce nebo jen mysl ale co naplat musím to pochválit
03.10.2006 18:48:00 | Lipschowski
Hele, Levandulko, nemá on už tě náhodou přečtenou ze všech stran ;-)?! Chlapa musíš nechat taky dýchat...právě proto, že ho miluješ...ti to snad nemusím vysvětlovat ;-)))
03.10.2006 15:50:00 | no
Si myslíš, že to tímhle vyžehlíš? Vždyť jsi mě nečetl ani včera... :-(
A nech už ty starosti bejt, vždyť jsme na ně dva :-)
03.10.2006 15:32:00 | Levandule
Zatím se držíš jen té své představy o poesii,co?
Asi jako každý? Málo.
Ti nedám pokoj,co? Tak jo, se du...
03.10.2006 15:25:00 | Jarky
No jo ale v Chebu, asi levandule už nejsou. Budu se muset zase někam odstěhovat. :)
03.10.2006 12:50:00 | Mácha
Máš v mým básníkovi vzkaz od Marcely :-)
A připadá mi, že mě čteš míň než ostatní :-(
Abych Ti do večera Tvou nepéčí nevychladla! :-D
03.10.2006 10:32:00 | Levandule
Občas trošku nostalgie
aj zlé spomienky zmyje
A vínečko k nostalgii
sa potom lahodne pije
03.10.2006 10:21:00 | džemo
Tak tohle se mi vůbec nelíbí, když ožívá víla nostalgie... Vzpomínky otevřely svoji náruč? To teda ne! Jak píšu ve své básni, chci si do ní večer vejít. A ona tedy nebude pro mě volná?!!! :-(
No, ale máš to dobře napsané, tak za sto :-)
03.10.2006 09:25:00 | Levandule