Bezmocnost

Leží lidské tělo,
Leží na dešti v bahně,
To bylo poslední dělo,
Ale ten člověk je na dně.

Roztrhlá uniforma, rána se šklebí,
Krvácí stále víc jen víc a víc,
Voják obrátil své kalné oči k nebi,
Z jeho života nezbude nic.

I kdyby přežil, mrzák bude,
A tak on žít přece nechce,
Né ty krutý, zlý osude,
Proč nevzals´ mu život lehce?

Mračna se stahují, začíná pršet,
Bude něco udělat musit,
Ale co? Snad jen mlčet,
Když uniforma začíná ho dusit…