Proč

Proč jen jsem se narodila,
proč noha má na ten svět vkročila,
proč matka mě měla ráda,
proč otec chtěl spíše kamaráda.

Dnes už jsem velká,
svůj život mám,
svět mě už neleká,
nepadá jako trám.

Kristova léta, kdo by to řek,
však roky s chybami, kdo se snad nepřeřek?
Každý své chyby nese si,
a v duši občas trhá závěsy.

A slzy občas padají,
smutku i smíchu zároveň,
na tvář i na dekolt padají,
žal i smutek musí občas ven.

Dnes však již nepláču a hledím k zítřkům novým,
však nevím, co za deset let k dnešku povím.
Budu si na něj vzpomínat,
že měl mě někdo rád?