Dvě lžičky rodového medu
Dvě lžičky rodového medu
Bydlí pod jezevčí skálou
Oživuje samorosty
(dává jim hlas ptáků,
kteří mi zpívají ve vlasech)
Skrze několik desetiletí
mi Tě předala do náruče
Nemusela o tom mluvit
Věří mi
A já vím, že ji nikdy nezklamu
Její vůni mám ukrytou
v darovaném kostýmku
a v suché kytičce s levandulovou vůní
v ložním prádle
Svou moudrost vetkala do Tvých očí
(Tvoje maminka)
Hlučná a nápadná
Domov v posledních letech štípe do očí
(jako čerstvě nakrájená cibule)
Když rozdávali životní sílu
stála čtyřikrát frontu
Její ruce zplodí jakoukoliv
ženskou či mužskou práci
(vnímám to jako zhmotněnou báseň)
Na hrotech jejích zkušeností
jsem se upletla
Jejím žárem jsem Tě k sobě svařila
Nikdy nesnila a já se na sny dívám pěkně z výšky
(svůj strach z ní do nich nevkládám)
Zdědila jsem po ní vařečku
a oblékla ji do poezie
(moje maminka)
Obě mají zahrádku
A nás…
Komentáře (21)
Komentujících (16)
Doporučit
Tisk
mno, tohle je síla..
15.10.2006 16:27:00 | Trdlo
Samozřejmě ne penězma, ty by mě zkazily! Však mi si to platidlo vymyslíme, lalala :-)
05.10.2006 15:38:00 | smudlinek
Tak tahle voní...
medem rodovým...
s chutí si taky
lehce přivoním...
:o)
Nádhera!!!
Nefalšovaná
a ze srdce psaná...
05.10.2006 13:53:00 | Cecilka
Ač každá jiná,
tolik moc mají společného
dvě lžičky medu,
jak v básni říkáš - rodového.
A chuť - ta nejsladší - viď
05.10.2006 13:05:00 | Mourek
nadherny,opravdu.objevil jsem te jako autora az dneska,ale urcite si na tebe vzpomenu i zitra...:)
05.10.2006 11:13:00 | fiXXXer
Mamin koláč
ktorého dotýkali sa jej ruky
S ním citim
aj tie rozvoňané lúky
05.10.2006 10:55:00 | džemo
Mamin koláč
ktorého dotýkali sa jej ruky
S ním citim
aj tie rozvoňané lúky
05.10.2006 10:55:00 | džemo
To je přímo unikátní dílo! Ne, že bys mě tím překvapila, ale trochu jo :-)
05.10.2006 08:03:00 | smudlinek
Tolik citu...jsi dokázala vypsat...jen se mi maličko nelíbí ten název - tedy část rodového - ale chápu jak jinak to napsat. Levandulová opět krásně "voníš".
05.10.2006 08:03:00 | Jahudkka
... ta moje už mě řídí a kontroluje ...
z nebeské dálky ...
co všechno mi dala ... ví jen Bůh, ona .... a ... já ..
..v jejích očích jsem pořád 18tiletý nepraktický snivec...
s knihou v ruce .... a s očima upřenýma k obzoru ...
.... má pravdu moje mamka,
asi by mě teď už nepoznala, ... ale někde hluboko ..... pořád jím jsem
05.10.2006 01:49:00 | HarryHH
:-) tak...moje poslední báseň před spaním :-) díky...moc se mi líbí :-)
05.10.2006 01:01:00 | ZZuzkAA