Mříže

Svět pozvolna mění se...
Lidé dávno si nepovídají.
To krásné co bylo...
dávno ztratilo se, a já sleduji to z povzdálí.
jsem uvězněná, mezi mřížěmi a sklem.
oddělená od světa.
to, co bych chtěla dávno je snem...
tohle je pomsta, osudová odveta!

nenávratně zničeny jsou vzpomínky...
mysl si na nic nevzpomíná...
co jsem chtěla jsou jen domněnky...
realita je tak jiná!

za kovovou mříží, volnost ztrácí lesk...
neopětovaná láska mě tíží...
byla to od tebe jen lest?
ne? tak proč jsem za mříží?

hodiny, týdny, měsíce plynou....
miloval jsi mě, a se mnou i jinou!