Divoký sny

DIVOKÝ SNY

Divoký sny mám velmi rád,
jsou jako filmy v televizi.
Můžu se jim smát i jich se bát,
avšak vzpomínky na ně ráno mizí.

Probudím se zcela klidně,
jako by se vůbec nic nestalo.
Filmy napohled vypadaj velmi slibně,
ale srovnávat je se sny by se nedalo.

Každý máme jinou povahu,
jinej žaludek a jiný emoce.
Řítíme se prudce dolů se svahu
a nikdo neví, jak daleko je s životem u konce.

Každej sen si pěkně vychutnám
do konce, ať se v něm děje co se děje.
Za jinej další nevím, co bych dal,
i když každý svého druha za živa jenom žere.

Na blbý sny nemám vůbec paměť,
většinou to jsou směsice blbostí.
Ukážu těmto snům svoji závěť
s podscriptem, ať můj svět okamžitě opustí.

Každý jsme jinak divnej,
umíme se různě bavit.
Sen může bejt hrůznej nebo milej,
ale realitu musí každý sám po svym strávit.