Kočka

Kočka spokojeně na okně si sedí,
večer uteče a jde lovit, to přece dávno všichni vědí!
Vedle nevinné koťátko se k ní tulí,
venku chlapeček s rozbitým kolenem bulí.
Mňauu, mňauu, kočka hlasitě si mňouká,
pán s ní spokojeně si píseň brouká,
kočka roztomile vypadá,když do fousků jí větřík fouká.
Nikdo neřekl by, že tohle zvíře dokáže zabíjet,
nežije jen z konzerv, musí si jinak sílu nabíjet.
To kočku omlouvá, ale proč mi lidé zabíjíme?
Nejde jenom o zvířata,a le i o lidi.
To místo síly asi sebevědomí si nabíjíme.
Možná vrátí se nám ve zlém naše chování,
třeba na nás někdo kouká a všechny naše činy vidí.