Ve staré skříni jsem v dětství měla svůj svět. Almara na hříchy s panenkami a otlučenou baterkou na bubáky, kdy by se chtěli panožkami zavěsit do kovových ramínek na molové svetry.Četla jsem příběh o starém muži, který se ve skříni oběsil, jiní tam prý chodí čůrat, ti neposlední milovat, skříně někdy zpívají, stejně jako dřevěné stropy s dřevomorkou.Ty vůně mořeného dřeva, kresby květin, staré roby s kovou broží po brababičce, která v klášterní zahradě sbírala podběl...
04.05.2006 10:32:00 | Janele z Liků, zvyků vzlyků...