Zamčená
Zamčená
Anotace: Volné myšlenky, vůbec jsem nad tím nepřemýšlela. Jen jsem to chtěla napsat.
co bych chtěla říct,
ale svázaná ústa mám.
Tisíce dnů,
co bych chtěla žít,
ale zamčené dveře jsou.
A já se je ještě,
nenaučila odemykat,
věčně jen zalamuji klíč.
Tisíce snů,
co bych chtěla žít,
jen jsou zamčené.
A tak jen můžu říct,
že jsem zamčená,
a ven se sama nedostanu.
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Líbí se mi první dvě sloky. To ostatní... chápu, že to tam má být a patří to tam, ale... (a teď jsem asi našla to, co mi vadilo i u "Cesty") Problém je v tom, že si neumíš vytvořit uměleckou hranici mezi tím, co cítíš a co píšeš. Jasně, člověk by se od psaní neměl úplně odosobnit, ale taky by do těch slov neměl dávat úplně celé své já. Zkus se při psaní zastavit na té hranici, kde to jsi ty a kde je to umělecké ztvárnění tebe, protože pak se mnohem snáz hledají slova. (Není to až tak úplně z mojí hlavy, měli jsme to tento týden na nějaké přednášce..., ale musím s tím souhlasit, něco na tom je...)
10.10.2006 16:46:00 | Gina Rocca
Právě, že ven se dostaneš jen sama a až se ven dostaneš tak tě někdo zamkne do svého srdce, protože uvidí že jsi svobodná...
09.10.2006 19:47:00 | Jahudkka