Nebeské prokletí

Zase v duchu tiše křičím,
že tě pro upřímnost zničím.
Pak si k čelu pistol dám
pro ten zástup cizích dam.
O tom není vůbec řeč,
cítit svou smrtelnou křeč.
Mám svůj život ráda,
i když duše strádá.
V klidu tady sedím,
na svůj osud hledím.
Je v něm prázdno našich dní,
mysl, která jenom sní.
Jsem v něm já a jsi v něm ty
pod nebesi prokletý.