Léthé

Tys' to tak chtěl, všechno jsi zabil svými slovy.
I přes to všechno, co mezi náma bylo,
někde v hlavě sis utvářel vlastní bohy,
rozdupal jsi o to málo, co ještě zbylo

Tiché vody z Léthé jsem se napila,
snad jsem tím chtěla něco v sobě uklidnit,
možná abych to všechno vrátila,
třeba jsem jen tvá slova chtěla zpochybnit

A tak tu sedím, sama, na břehu,
samotný Morfeus mě svými pažemi objímá.
Ve snech se dávám do bláznivého běhu
a křik ztrhané duše asi nevnímám

Možná to je tak lepší, prostě jen spát a spát
Nevnímat nic z minulosti a okolí
Zapomenout na to, že měl někdo rád
Když nic nevnímáš, nic tě nebolí!!!