V hudbě
V hudbě
Anotace: Existují prostory světa, kde člověk nejen sám sebou být může, ale kde není ani ostuda svlíknout se ze své kůže...
pluji si s hudbou,
můj život na kordy
je krizí nudnou.
Mazlím se s písněmi,
na jazyku s vínem,
pryč s mými tísněmi,
kdo svatý je a kdo vinen?
Kytary - nástroje proti depresi,
smích očistou duše,
být s "lidmi" je štěstí v neštěstí,
kdo si to dovolit může,
kdo si ten přepych
dovolit může?
Já - díky vám
cítím se bohatá,
není zde sama a sám,
můžu být nahatá
a svá,
psát si, když se mi chce,
toulat se v přírodě,
své otázce první i sté,
a celé své dobrotě
říct na chvíli ádié!
Co mě neposílí,
možná mě zabije.
No a co?
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Včera jsem ji četl po tom, co napsalo Trdlo, a bylo to takové bez chuti. Dneska konečně s odstupem jsem si ji mohl vychutnat.
18.10.2006 08:25:00 | JardaCH
plamínky, polínka, jiskřičky oranžový, ozářený obličeje, sladký dřevo, bubínky, neohratelný písničky, stíny starejch stromů, všichni se smějou a ty víš, že tě mají rádi. A nebojíš se být s nima "nahá". Je mi líto lidí, co to nikdy nezažili. Přišli o strašně moc.
Vyjádřila jsi to skvěle, písničková Levandule!:))
17.10.2006 16:48:00 | Trdlo
Nemyslel jsem si, že to někdy řeknu (a už vůbec ne, že Ti to takhle veřejně napíšu), ale smekám před tímhle dílkem. Naprosto famózní :-)
17.10.2006 16:25:00 | G.P.
WhiteSkull taky dneska poslouchá
to, co ladí do blažena jeho "já"...
asi budu muset v letu na koštěti
zpívat zplna hrdla (to můžu, jen když letím)
;o))
17.10.2006 15:48:00 | Cecilka