znáš duší zlatý třpyt,
modř očí jezera,
červánků tváří klid
hru stínů za šera
- ten goblén nelze zahodit,
z něj pravda vyvěrá
byť zeď měl zesměšnit
jak pestrá zástěra
- v těch barvách Tvůj je cit
J.C.s
24.10.2006 21:56:00 | j.c.
Tak zkus se nadechnout,
vzduch propůjčí ti blankytu...
pak usmát, zlatá uvolní se zář...
vytvoříš snově pestrou paletu...
tvůj goblén bude skvostný,
jak ho tkáš...
:o)
Moc se mi líbí...
19.10.2006 13:08:00 | Cecilka