Rozprostřené sny...

Prsty mi běhají po zádech
jako noty
jako tóny z pod víček klavírních mistrů...

/Nepřestávej, ještě je čas/

Slzy podzimních partitur kličkují
ve tvářích
ale tvoje dlaně je
hledají
zabíjí
/Ještě před polibkem s mými rty/

Utíkáš před strachem /ze mě?/

Za rámy obrazů nenajdeš,
co hledáš!
Jen pošlapeš moje sny rozprostřené
pod tvýma nohama...