Divadlo

Namísto herců banda šašků
a každý drží v ruce flašku,
z níž trochu žertu vpili si,
A hrají s ní teď pro publikum,
jež dalo přednost lži a vzlykům
a nehledí na kulisy.

Jak skřípot znějí monology,
jde z nich šarm jak z vytí dogy
-jen skučení beze slova.
A pro hlouček svých kamarádů
aktéři hrají maškarádu,
však ne tu od Lermontova.

Za kulisou se mění scéna,
Bílá se hraje bez Galéna
a Romeo bez Julie,
neboť kdo zapře svoji víru
a spálí fakta na papíru,
tak zradí, ale přežije.

A se scénou se mění role,
kdo byli nad jsou nyní dole
a míří ještě hlouběji,
neboť kdo přizná přesvědčení
odsoudí se sám k zatracení,
však dá ostatním naději.

Namísto herců smečka krysí,
jež žere šunku v zákulisí,
byť nemá v řečech na kosti,
a v kožešince z hermelínu
hodí na chudobu pak vinu,
ale to jsou jen drobnosti.

Divadlo chátrá po všech směrech,
když místo pávů jsou v záběrech
jen krkavci a harpyje.
Nakonec skončí tato fraška,
poněvadž každá, každá flaška
se jednou do dna vypije!