Lístky ze stromu
Lístky ze stromu
na prochladlou zemi,
vrať se lístku honem domů!
Dole je zima, zdá se mi.
Lístek skákal rychle domů,
avšak země mu byla blíž,
vzhlížel do koruny stromů,
že by byl větvím na obtíž?
Padal lístek za ním další,
a ulehl pak vedle něj,
byl to bráška jeho starší,
a oběma pak bylo hej.
Když pak v mrazu padal sníh,
schovaly se lístky v něm,
poslouchaly, jak les v zimě ztich,
všude ticho, jen na kopci dětský smích.
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
Je to roztomilé. A to rozhodně neber jako výtku, spíš naopak. Po těch tunách depresivně laděných textů, ať už poezie nebo prózy, je to příjemná změna. A i když to pro ty lístky vlastně nedopadlo moc dobře, ten závěrečný dětský smích dává naději a radost, kterou u tebe často postrádám.
27.10.2006 17:31:00 | Gina Rocca
Je to moc pěkná básnička :-) Určitě si toho od tebe přečtu víc :-) JInak moc děkuji za komentáře které jsi mi psala...ptala jsi mi o tvých kamarádkách které se s tebou přestaly bavit a ptala ses jestli bych udělala totéž...zamyslela jsem se a odpověď zní. nevím...pokud by jsi byla něco jako spřízněná duše, nebyl by důvod přestat se s tebou kamarádit, protože i kdyby sis našla nové kamarády, věřila bych že se v tvém srdci najde místo i pro staré kámoše.
27.10.2006 11:59:00 | -Wendy-