Tvé verše mi jdou do nálady.
Toužím opřít si hlavu o kolena své Lásečky, zavřít oči a na nic nemyslet…
24.11.2006 20:25:00 | kouzelníček
vzpomínám, když byl jsem leknínem
na hladině jsem často vídal
jednu z měsíčních těch žen
a s vlnkou jsem jí k tanci zpíval
však tehdy netušil jsem jen
jak zbude pouhý smutku příval
vdyť pro nás oba byl to sen
J.C.s
31.10.2006 19:18:00 | j.c.
Bojím sa len toho
že keď budem tančiť s inou,
aby som neskončil
pod hladinou
30.10.2006 10:14:00 | džemo
A večer, až soumrak na hladinu padne
vrátíš se hvězdo a kroky tvé ladné,
rozčeří zase hladinu.
Potom přijdu se na tebe podívat
taneční představení, ty já rád.
30.10.2006 10:11:00 | risik
...tak koukám,že jsem se s poslední obrázkem trefil :) ...
...krásná :) ...
30.10.2006 05:10:00 | WhiteSkull
Ahoj Cecilko. Po dlouhé depresi se vracím ke psaní. Vlastně z deprse vychází většina mých básní, ale sem píši raději ty veselejší. Ta poslední je ale smutná.
29.10.2006 08:36:00 | evazjersina
Už je tu příliš komentářů-takže já jen stručně:Moc hezky ses zasnila a vznikla krásná básnička.
27.10.2006 15:25:00 | s.e.n
Taky vzpomínám si...
jak jste se u vody radily,
kapku elixíru při tom vypily
potom kocoura hbitě chytily
(prý plavat jste ho učily)
do rybníka ho hodily...
I když pár století uběhlo, na tohle nejde zapomenout :o)
27.10.2006 12:36:00 | Mourek
O D P U Š T Ě N O
milá ženo
a sestřičko :-)
Vždyť zmýlila ses
jen maličko :-D
PS: nemám dnes buňky na básnění, možná sem dám odpoledne nebo večer nějakou šuplíkovku, ještě fakt nevím, snažím se pracůůůůvat :-)
27.10.2006 11:43:00 | Levandule
D nes je jiná doba
Á už vzpomínám si
V ědomí
N ezradí
O dpusť,
poklepám si! ;o))
27.10.2006 11:15:00 | Cecilka
Přece se nechceš zase hádat, Cecil, jako před sto lety,
na mýtině jsme tancovaly a povídaly si, ale v hospůdce jsme všechno sepsaly u chutné medovice... tam přece měli ten kalamář a z husy brko, kterým jsme ty pohádky sepsaly na svitky. Vzpomínáš? Vždycky Ti pomáhalo šťournout se v pravém uchu a třikrát na čelo poklepat, vzpomeň si má sestřičko líbezná :-)
27.10.2006 10:57:00 | Levandule
Hele, vy baby sklerotický, tak kde to vlastně bylo? Já se přikláním k hospůdce (to ta slivovice), ale na druhou stranu - mých 110 kilo ve vílím závoji na hladine zamlženého jihočeského rybníka... jedním slovem BOMBA!
27.10.2006 10:40:00 | G.P.
Levandulko, zdá se, že ti paměť selhává... ;o)
to nebyla hospůdka, ale mýtina voňavá
a při úplňku teplého letního večera
bylo nám dáno znát, že ježibaba není
až tak velká příšera...
:o))
(vím, měsíc... bez komentáře, prosím...)
27.10.2006 10:30:00 | Cecilka
GP kecá. Po hladině tancuje každý den... Po hladině života...(se mnou) :-) A naučila nás to v minulém století Cecilka :-D
Pamatuješ Cecilko? To jsme se tehdy sešly v hospůdce Na kuří nožce, psaly pohádky pro děti a vymýšlely nové postavičky do nich. A tak jsme vymyslely ten nový pohled na čarodějnice-ježibaby-skryté víly... Už nás hodně štvalo, jak na nás pohlíží v podstatě negativně, jako na nějaké stvůry, a přitom jsme uvnitř neskutečně křehké. A tak jsme čarovaly a čarovaly... A Jarda to prokouk :-) Jen to ještě lidé neumí v sobě moc zpracovat. Musíme s tím ještě něco udělat :-D
i roboti jsou pro, zastupuje je BaJaJa :-)
27.10.2006 10:12:00 | Levandule
Tančit po hladině rybníka ... jo, to se mi naposledy podařilo po flašce slivovice... :oD
27.10.2006 10:02:00 | G.P.
Že by se z ježibab stávaly víly? Nebo naopak?
Kdopak by to řek
Robotům dám FLeK
27.10.2006 09:26:00 | JardaCH
Ty naše čarokrásko...
V druhém odstavci ve druhém řádku bych vyhodil jedno "do" Škobrtám tam :-)
27.10.2006 08:38:00 | smudlinek