Dřevo mé nejdražší

Má píšťaličko dřevěná,
zvládáme spolu stále víc!
Jsi se mnou skrz rty spojená,
já dávám ti dech z plných plic...

Jsi má libozvuká fujara.
Jsi má na časy časů,
netuším co bych si počala,
neznát tvou řeč,tvou krásu

Ty má flétničko spanilá,
vzdávám ti všechen hold.
Jsi ta co mne nezranila,
co vytáhla mi z těla kolt

Jsi má větvička s dírkami.
Jsi dřívko nad vše výřečné.
Umíš uhánět s notami
a smutně hraješ výtečně..

Ty provázíš mne cestami
a sama z toho učíš se,
zní mnoho tonů nad námi
však náš je slyšet nejvíce...