Zas jedno setkání s andělem

Šla jsem si po ulici
tak normálka
přesun z jedný hospody
do druhý
měla jsem chuť na cígo
a nikde nikdo
pak sem zahlídla
na druhý straně ulice
nějakýho týpka
s krosnou na zádech
přešla jsem
na druhou stranu
když jsem došla k němu
říkám:
„Nemáš cígo?“
podíval se na mě
a zavrtěl hlavou
„Ne zrovna mi došli“
až pak sem si všimla
že to na zádech
není krosna
ale křídla
dost orvaný
a špinavý
povídám:
„ Ty seš anděl?
Teda ty křídla nic moc
cos dělal,
Že sis je tak zničil?“
Klidně se na mě podíval:
„ No však ty tvoje
už jsou taky docela jetý“
„ No jo no
co s tím?“
pohladil mě po vlasech
„ Z toho si nic nedělej
aspoň je vidět,
že je používáš“
pohladila jsem mu křídlo
na ruce mi zůstalo
jedno pírko
a trochu krve
pak anděl
párkrát mávnul křídly
a zmizel.

… po každém komu pohladíte křídla, Vám kousek zůstane a nezáleží jak dlouhé to bylo