...

Ó vy rudé blizny šílenství!
naplňujete mé nitro jedem
a já ho hltám
jako živou vodu.
Vy prastaré modly!
sedíce ponuře
v mé mysli
vedete mě jak slepce
k propasti plné včerejších skutků.
Ó vy omamné květy slasti!
na vylámaných zubech času
spoutáváte mou duši
běžíte se mnou o závod
na nekonečné klaviatuře
vyluzujíce bolestné zvuky
odhazujíce za sebou kusy masa.
Ó vy nejmilejší trýznitelé!
drásáte mé zítra
skrze rudočervené bubliny
propukáte v šílený řev
krev se mi line z uší
bubínek hraje marš
a touha zabít sklízí ovoce zvrácenosti
mozek vibruje
jak odvar z jedů
pak nasedám na černý šál bohéma
na němž oběsím všechny své vnady!