Podzim...

Nepotřebnost spadaného listí v asfaltových řekách,
vrásky na domech poteměly,
lidé skrývající přání pod malomocenství skutků,
zbyl jen čas.
Jako vypadané vlasy plující v šedé mlze k zapomění,
popraskané malby straých obrazů,
netečně vzhlížející k okolnímu světu
a nasládlý pach olejových barev,
kterými si malujeme dějiny.

Jdu straou chodbou po rozpukané dlažbě.
Chlad, vlhko a vůně kamenných zdí mne prostupují
a rozechvývají smysly.
Jdu za kouzelným neexistujícím zvukem flétny
a blízcí zde,
vzdálenější jsou než mrtvé hvězdy.