Anotace: Syn byl s námi potřetí na volejbale. Přišla hráčka, která tam chodí 17 let, ale ze zdravotních důvodů v posledním roce chodí tak 1x za 2 měsíce, a synovi, který hrál zrovna dnes nejslaběji ze všech, řekla: už nechoď...
Úplně tě vidím jak Ti jde pára z nosu a blesky z očí.
Xena je proti tobě jen bylinkoví odvar.
Chudák dotyčná, ještě žije?
08.11.2006 19:51:00 | kouzelníček
Dostal jsem se k ní až teď... prostě to muselo ven. .stále je cítit... V podobných případech (naštěstí jich nebylo zas tak moc) mne spíš moje mládě uklidňovalo. Teď už tyto věci zvládá (s mnohem větší bravurností, než já) sám.
07.11.2006 17:46:00 | Mourek
no mamula treba sa biť za svoje deti vždy keď vo svojom srdci cítiš nespravodlivosť voči nim
04.11.2006 21:03:00 | vierka1
Hezky se vztekáš...a plně tě chápu...taky to nezvládám, když jde o mé děti, nebo o slabší...pak je ze mě Mistr Jan Hus zkřížený s Žižkou :-)
03.11.2006 17:51:00 | no
Levandulko ta tvoje báseň č.100 je svým způsobem symbolická, .. nejenom tím že je bez diskuse za 100.
Deformován profesí vidím vztahy a reakce lidí v širších souvislostech, a proto to cítím jako střet slušných s těmi hloupými a neomalenými.
Je dobře se nenechat převálcovat a poslat je do svých mezí, a to nejen když jde o ty nejbližší. To je otázka principu ... a jaký bychom chtěli ten náš svět mít.
Tak tedy díky za každého nového bojovníka ...světla..
Bič na roboty mi napovídá - TYM - a tým je přesně to co musíme být ..
03.11.2006 17:42:00 | HarryHH
Ahoj Levandulko, nesmutni, lidi jsou, byli a vždycky budou trapní a falešní, buď tedy vždycky ta jiná co otevíra druhým oči a učí je milovat.Bez těch pár jiných a opravdových lidí by život ztratil naději, jste jako šeřík mezi kopřivama je příjemný zjistit že i v tak zkažený době kytky ještě voní:)díky za vás málo vyvolených, jen zůstaň taková jaká jsi
03.11.2006 14:47:00 | Rozárenka
Nevedela jsem ze je ji jedenact. Kdyz te to potesi, lide opravdu potrebuji povzbudit jak rikas a ne utrit jenom proto ze si dovolili rict co si mysli.
03.11.2006 14:18:00 | Bajík
Já vím, taky mě to netěší, ale tak mi to přinesl život, vždyť víš...psala jsem ji v půl druhé v noci... :-(
03.11.2006 13:58:00 | Levandule
Hele hele, teď koukám že slavíš stovku, babo, ale slavíš jí vztekem a to se mi nelíbí...
03.11.2006 13:51:00 | G.P.
Ahoj:) Tohle je asi první báseň, kterou jsem kdy od Tebe četla a je fakt suprová. Chystám se přečíst i další. Jak jsem si tak četla Tvou báseň, došlo mi, že asi opravdu není nutnost, za každou cenu usilovat, aby se verše rýmovaly, protože tak by mohly ztratit kouzlo. Zkrátka báseň může člověka oslovit a nadchnout nejen díky tomu, že se rýmuje, ale především myšlenkou a zpracováním a za to máš ty u mě jedničku s hvězdičkou. Ta báseň je hodně dlouhá, já taky píšu hodně dlouze. Každopádně se to četlo jedním dechem. Těším se až si přečtu další.
03.11.2006 11:25:00 | Katka de Krho
...znám a chápu ...
...poslala si jí doufám do pr ...
...já bych to udělal ...
...:) ...
03.11.2006 07:50:00 | WhiteSkull
:o) Já tady v tobě cítím sílu vichřice!! :o))
A tu si cením... v určitých okamžicích nejvíce...
03.11.2006 07:50:00 | Cecilka
MATKA.
Tohle nemám rád. Vždycky když hraju(sem tam i volejbal-kdysi) tak ostatní pochválím i za tu nejmenší drobnůstku. Lítá to ze mě automaticky. Nechoď... Tohle bych neřekl ani největšímu dřevákovi u nás na fotbale. Naopak. Ale sebe nikdy nešetřím, nadávám si příšerně :-)
03.11.2006 07:44:00 | smudlinek
Přesně to co jsi napsala v PS, to cítím v tvých slovech.
...bojovnice za všechny děti... A oni to určitě ví, že mají Tebe!
Není hřích být bojovnicí,
když to tak srdce cítí,
buď třeba lvicí, domovnicí :-)
03.11.2006 07:34:00 | Koprtinka
Doplňuji: náš čtvrteční volejbal často bojuje se slabou účastí... byli jsme vyzváni k rozšíření řad... vzhledem k tomu, že syn je vždy vybrán pro reprezentaci ZŠ ve volejbale, a že hraje objektivně slušně - tedy ne ještě dobře, natož výborně. Na otázku jednoho 21letého hráče podobné úrovně jsme odpověděli synovou účastí, 2x hrál obstojně, byli tam i slabší "letitý" hráči - hold jsme starší generace, ale potřetí mu to nevyšlo, a hrál špatně. A já mám vážně velký vztek na hráčku, která je vlastně zřejmě nejstarší a ze zdravotních důvodů chodí jednou za čas, když mu řekla - už nechoď, je to názor všech. Ale ten názor kromě ní, a 1 hráčky, té nejslabší, která se dnes na její stranu přidala, nikdo nevyslovil... věřím tomu, že si leccos za zády špitali... Ale Lukáš je vážně nadaný, a nemá čas se věnovat volejbalu profesionálně a mezi mladými, věnuje se aktivně florballu...
Už při volejbale srážela jeho, a tím zkazila celou hru, atmosféra zmrzla.... Po volejbale, když mu řekla, aby nechodil, a odůvodňovala to svojí 17tiletou docházkou proti té mé tříleté, jsem se neovládla, a to se mi fakt často neděje... Hádala jsem se prý jako domovnice... a přece v hloubce cítím, že mám pravdu. Ne pravdu v tom, že by úroveň se synem byla to, co všichni chceme, ale v tom, že si bere právo vyhazovat nového hráče, když máme problém s účastí jakýchokoliv hráčů... Stydím se za hádku a přece cítím, že z ní mluvilo jen zlo a nespravedlnost, protože Lukáš prostě není nejslabší, jen byl nejslabší DNES. Ale v této partě paradoxně platí, že nejslabší je kdokoliv nový... (samozřejmě, ne vždy...) Jakoby mladší na stejné úrovni nebo lepší než letitý hráč je stejně vždycky slabší... A takové psychické prostředí dá zabrat i silnějším jedincům... Jo. Omlouvám se. Jsem toho příliš plná. A přesto tam ráda chodím, protože volejbal miluju...
03.11.2006 02:04:00 | Levandule