Vybledlá fotka na psacím stole
Vybledlá fotka na psacím stole
dívám se na sebe, přes propast času,
na hlavě světlou čupřinu vlasů
a nápis Pionýr na malém kole.
Odřená kolena, odřené vozítko,
ne dítě ulice, jen správný kluk,
pod kůlnou schovaný je šíp a luk,
pod okem modravé mám z boje razítko.
Do „bývalo“ pomalu odplouvám časem,
zas cítím palčivost těch odřenin,
záhonem skrytý bílých kopretin,
plížím se trávou s prakem za pasem.
Před naším domem je prašná cesta
a trávou zarostlé zvlněné svahy.
Kousek dál dráty elektrické dráhy,
uprostřed prérie hlavního města.
Proslulá knajpa „U smrťáka“ nad svahem,
běžím sem se džbánkem pro čtyři k obědu,
pro mámu, pro tátu a taky pro dědu.
Ochutnám pěnu schovaný za rohem…
Babička v obrazu mámy se usmívá,
brácha zas určitě bude jíst za tři
a vůně máty - ta k tomu patří.
Maminka...dnes taky babička šedivá…
Vybledlá fotka na psacím stole,
co všechno v té fotce zanechal čas,
zalétl ke mně přes roky hlas
a já jsem na chvíli vypadl z role…
Komentáře (19)
Komentujících (15)
Doporučit
Tisk
tak jsem tady..za prvý dekuju za komentáře..Ale k týhle básničce, moc se mi líbí, fakt mi přijde taková milá, sice to neni veselý, ale je to napsaný pozitivně.. a krásně..SUPER!
20.11.2006 20:10:00 | aveefa
Ano, tohle je opravdu vybledlá fotka na psacím stole. I když tam mám jinou, přesně tu tvoji chápu a zalétám k té své. Děkuji. O tomhle má být literatura.
16.11.2006 17:46:00 | Julie Park Rock
Ja často sedávam vo svojom čítacom kresle, a keď nečítam, nepletiem sveter, alebo nepozerám telku - a som sama , vytiahnem krabicu a albumy a fotkami...a spomínam, mám rada tieto chvíľky. Ku každej fotke ma niečo viaže a každú si vážim -aj tie čiernobiele
04.11.2006 20:48:00 | vierka1
Marsé, vidím, že přesně víš, o čem mluvím ;-) Asi to vidíme podobně, myslím...
04.11.2006 13:05:00 | G.P.
...a vzpomínáš moc hezky...a já jsem ráda, že jsem ,,ze vsi"...protože moje děti budou mít takový fotky taky...jednu skvělou ti pošlu...až mi ji dcera oskenuje...abys viděl :-)
04.11.2006 11:10:00 | no
Jaruško, dobře jsi řekla "relativně". Je to trošku zavádějící - nedávno jsem byl na tom místě, kde stojí můj rodný dům (taky to zní hezky pateticky) a lekl jsem se těch změn. Vyrůstal jsem v šedesátých létech na Bitevní pláni nad první vyšehradskou bránou, která sluje Táborská. A tak jak to popisuju to bylo. Žili jsme jak na vesnici a úplně obyčejně. No když se dívám na ty staré fotky a vidím se (nebudeš tomu věřit - vychrtlý blonďáček s velkýma odstátýma ušima), tak nějak je mi líto, jak vyrůstají dneska moje děti... MYslím, že by to měli poznat, ne proto, že jsem takhle kydsi "začínal" já, ale proto, že ten "obyčejný" život měl v sobě mnohé hodnoty, které nějak vymizely s Klausovým "o peníze jde až v první řadě". Nejsou to vzpomínky starce, ani povzdech nad minulou dobou. Jen tak si vzpomínám...
03.11.2006 20:06:00 | G.P.
Ahoj Gále, to je jinak řečeno jako Kelt, že z Galície..
Je to jak Igora HnízdaObecná škola..trochu je to jak spomínky starce a tys ještě relativně mladý,ne? Možná bych to napsala víc prozaicky a ne poeticky..ale můj názor jako bernou minci brát nemusíš....já hodnotím moc subjektivně a literární vědu jsem nestudovala ani nepíšu lit. kritiky do novin, tak si zůstaň u svého rozumu.
03.11.2006 18:03:00 | Jarky
Taky jsem měla pionýra...byl to jediný v naší rodině :-)
ještě na něm jezdily moje děti...no, poctivé kolo se směšným jménem :-)
...hezký toulání...taky to miluju...tyhle návraty :-)
03.11.2006 17:37:00 | no
Díky za přání - ani jsem si nevšim :-) - Ono, když se připočítá ještě naše měsíční šílení, tak jsem už daleko za to magickou stovkou ;-)
03.11.2006 11:58:00 | G.P.
A gratulace k první stovce letí!!
Tahle básenka je jako stovková přímo skvělá... ;o))
03.11.2006 09:58:00 | Cecilka
Miluju tyhle návraty zpátky...
jen tak si pádlovat proti proudu řeky...
juknout, co děje se za známými vrátky...
znovu si prohlédnout, co skrývají břehy...
Nadechnout vůni... heřmánku, máty...
ochutnat z voštin med, co děda stočil...
obléknout zase strašidlácký šaty...
jen nevím... jiskří nebo vlhnou oči...
:o)
03.11.2006 08:24:00 | Cecilka