Semínko

Přijdu si jako semínko trávy,
Co voda z hlíny vyplavila,
Samota náhlá pohltila,
Vyhnala všechnu pravdu z hlavy.

Teď putuje světem,
A nemá stání,
Neví kam s dlaní,
Položit na klín…?

Semínko ve světě širém,
Uzavírá se samo do klece,
Polapeno dravým výrem,
Odtrženo od srdce.

Semínko rulíku, či krásné růže,
Je malé, ty to nepoznáš,
Až vytáhneš si trny z kůže,
Hrůznou pravdu rozeznáš.

Jsem semínko malé, zákeřné,
Na straně zla či nepravdy,
Pak neuvidíš krásy plné
Brány rajské zahrady.

Semínko malé, co zadusí,
Ve spánku bílé hrdlo prince,
Pak ukryje se, zdřímne si,
Tam mezi spáry, ve skulince.

Semínko rdesna, semínko malé
A zlosti plné.
Proč ptáš se? Je snad zoufalé?
Z duše mu jen slza kane…