Ranní modlitba
Ranní modlitba
Kratičký záblesk slunce svitu
Stál jsi tam sám a poslouchal
Hvězdy už spaly, když za úsvitu,
Zvuk Boží ticho rozhýbal.
Sýkora usedla na větev břízy
Zapěla smutně a od srdce,
Napil ses ze studně šťavnaté mízy,
Pak chytil Odvahu za ruce.
Povídals o lásce, o tom cos chtěl,
Ona tě hladila po tváři,
A když pak oči své v studánce zřel,
Poklekl k svatému oltáři.
Obětí staly se kopretiny
Nahý jsi usedl sám,
Odešel zármutek, tajemné stíny
A tvoje naděje zastřely klam.
Stál jsi tam sám a poslouchal
Hvězdy už spaly, když za úsvitu,
Zvuk Boží ticho rozhýbal.
Sýkora usedla na větev břízy
Zapěla smutně a od srdce,
Napil ses ze studně šťavnaté mízy,
Pak chytil Odvahu za ruce.
Povídals o lásce, o tom cos chtěl,
Ona tě hladila po tváři,
A když pak oči své v studánce zřel,
Poklekl k svatému oltáři.
Obětí staly se kopretiny
Nahý jsi usedl sám,
Odešel zármutek, tajemné stíny
A tvoje naděje zastřely klam.
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
Tak jako slunce vkované do polštáře
když v tváři nás budí zašimrání
Prachová křídla a inkoust z kalamáře
maže si ráno ke snídani - Dnes
jako pokaždé, když tiskne svou tvář
a hřeje jak svíce bez ustání
než zhasne a vítr zafučí.
....................................
Nádherná modlitba.
05.11.2006 18:12:00 | Epona