Snad se nemineme...

Tu vůni z šuplíku, tabáku a
převoněných krepákových růží
z poutě,
poznal bych i s vyraženým dechem.

Takové drobnosti odnesou tě
do dětských let, do krásných momentů
nepoznamenaných spěchem..

A perleťové trsátko připomene mi
tvoje hnědé všenaznačující oči
v jemné tváři
I nábojnice bez prachu tebe připomene.

Krásné procházky po obyčejných místech
rozzáří chmurný den, když vyjdu s myšlenkou:
Snad se nemineme?

Ve stínu stromů za měsíčního
přísvitu listí jemně šumí
něžná a divoká,úplně do běla
lehnout na záda,ty víš jak to umí...

Házeli jsme nožem prasátka
na stěnu vždycky při rozednění
A písničku, kde v dlani motýl usíná
hvězdička už zhasíná. Zpívalas
na krásné snění...

Neumím naladit všech dvanáct
strun,ale tobě to nevadí
hraješ ač neladí.
To je to v každém z nás
ukryté mládí.

autor:Petr Z