Žárovka

Cosi lítá kolem mě,

mává křídly, dotírá..

Však nemůžeš už posedmé

vrážeti nůž do sýra.

a dělat díry,

když tam stál

ten zpropadený ementál.

je to jak kapka vody..

..do řeky-

stejně zbytečná.

Dar svobody-

navěky..

té, jež k životu je netečná.

Přidání vůně do šeříku,

přidání černi do temna.

Ujmutí nitě ze svetříku,

když vlákénka jsou průhledná.

Takový jepičí je život,

dvacet čtyři hodin, pak konec dalším dnům.

Však aspoň má důvod

dát život jejím potomkům.

Tak tu lítá kolem mě,

mlátí sebou do horké stěny.

A hle, už jsou tu dvě

mým jasným světlem oslepeny.

Snad poslední tanec,

kdy vrhají stíny

na podlahu nízko pode mnou.

A radosti ranec,

už ztrácí se splíny,

když odchází se ve dvou.