L.

L.

Jsi špinavej koberec po kterym denně šlapu
v horkým čaji tě vymáchám jak pytlíček a mátu.
Budeš litovat a brečet, právě jsi vzbudil přísnýho tátu.
Seš otravnej hmyz po kterým dupu,
a seš tak malej, že potřebuju lupu.
Seš bezpáteřní krysa, ale pozor zanecháváš stopu,
divoká kočka tě našla podle tvého tepu.
Chceš práci minimálně za patnáct litrů,
ale pochop to nejde, když máš místo mozku kus děravého filtru.
Pískám a dávám ti červenou kartu.
Spadneš do díry, kterou kopeš druhem,
sám ji zaházím a přejedu pluhem.
Ty nejseš velká ryba v oceánu,
seš malá skvrna uprostřed bazénu,
je tu chyba nezapadáš do systému,
budeš vymazán z tohohle programu.
Stojíš pod sopkou, která brzo vybouchne,
seš mezi dveřma, které průvan zabouchne.
Jsem kravatou co si uvazuješ kolem krku,
ty neumíš včas zatáhnout za brzdící páku.
Seš kus tvrdýho dřeva upnutýho do svěráku,
odhodím tě pryč jak od piva zátku.
Urážíš a zraňuješ lidi ty prohnilej zmetku,
tady máš ode mě jednu celoživotní splátku.
Tímhle rýmem nekončím při pátku,
vymáchám ti hubu v tvým vlastním zadku.
Abys nebyl smutnej tak na památku,
dostaneš olivu napíchlou na párátku.
Nejseš princezna ležící spící na hrášku,
ani zajíček azurit na pracím prášku,
seš alkoholik co musí mít v ruce flašku.

R: Láďa má prázdnou hlavu jak pitel bez banánu,
Láďa je opičák co střílí na vlastní bránu.
Pomlouval tatu, pomlouval mámu,
pomlouval bráchu, prostě tu mojí stranu.

Jsem umělec co tvou sochu vytesá slovy,
schválně zapomenu na ruce a taky nohy.
Jsem pavouk co svou síť splítá a tvoří,
seš moucha v pavučině, který koudel u zadku hoří.
Seš vrak v hlubinách moře co se nevynoří,
seš auto na poušti co se do písku boří,
a seš malá ryba v celým širým moři.