Příboj Aliových hvězd v tichém šeru

Pluji plážovým odleskem zatmění sténajícího
slunce, jež zapadlo
do Tvých stop
A myšlenky - pískové hvězdy - zarývají se mi hroty do chodidel
Ve snaze odnést mě zpátky do reality
přilétne odkudsi Ginsberg
trochu opilý a reprodukovaný opiáty dnešní doby
a poklepe mi otcovsky na rameno:
"Slečno, pochopte, že je úplná blbost
pro někoho žít, tak za á, tak za bé,
vždyť se na sebe podívejte, holka,
vono žít má jiný perspektivy...
Vždyť vy se topíte,
jako se topí vášnivé lásky těsně před zánikem,
jako se topí slunce ve sklence od Fernetu
nebo torza růží v měsíčním svitu, co padá z úst na gondoly...
Topíte se a moc dobře to víte...!"

V Tvém nitru
V Tvém srdci
V Tvých očích

Topím se!

Topím se, když Tě hledám probdělou nocí
a nenahmatám černou tmou
Topím se probuzením spící hvězdy,
v níž nacházím odpuštění
a doufám, že se zrovna díváš na ni

Topím se!

Ne Ty spíš polapen mými kroky do tmy,
když napodobují déšť...
Bůhví, proč Tvé oči
připomínají mořské nebe
v hlubinách
zapomění lidských marností
a nedožitých lásek,
mořské nebe takřka zapovězené minulostí,
mořské nebe odproštěné od dluhů
lidského světa

Topím se v metaforách zítřků, rytíři
Ne, Ty mě nezachráníš
Nikdy víc
Protože se topím....

....láskou k Tobě