KAM SE ZTRÁCÍ ZAPALOVAČE?

Zapalovač zahořel
láskou strašně ohnivou
zápalku si k sobě našel
s krásou pro něj mámivou

žár z něj sálá
touha v srdci pálí
krása sirky mysl šálí
tak ze stolu kamsi zmizel
a to je ten věčný svízel.

Každá sirka která zhoří
na světě má lásku svou
a ten zapík zdi pak boří
přez pohoří....
......či po moři
dokud tělo neumoří.
za tou vůní spálenou
potáhne se světa kraj
...pro tu krásu mámivou.

A na kraji světa,
...tam jak už to zebe
tam horoucí mají
svý butánový nebe.

Tak až zase budete
hledat ten svůj zapík
popřejte mu šťastnou cestu
ať stane se z něj chlapík.

Tím je "báseň" dopsána.

ACH PRO PÁNA BUTÁNA